Úvod > INFORMACE

TURISTICKÉ INFORMACE

Zde jsou uváděny důležité informace pro členy KČT

a různé informace týkající se turistiky a pod.

TOP 10 v roce 2024

Významné turistické akce Klubu českých turistů České Budějovice, z.s.

Výbor vybral na svém jednání v úterý 27. února 2024 významné akce roku 2024, u kterých má zvýšený zájem na účasti členů z důvodu reprezentace našeho spolku. Do Soutěže aktivity zvýhodňuje účastníky v souladu s ustanovením 2.3. pravidel hodnocení vyšším počtem bodů. Jedná se zejména o celostátní i celokrajské akce, pochody IVV a setkání odborů.

2 body

Sobota 9. března – 200 let od narození Bedřicha Smetany vede Malá a Peltanová

Sobota 23. března – Zahájení jarních kilometrů Kremže vede Brtník

Sobota 6. dubna – Za povidlovým koláčem Benešov vede Šafářová

Sobota 20. dubna – 32. Pochod Blanským lesem s CHKO z ČK vede Posekaný

Sobota 4. května – Oslava 135. let turistického značení Tábor vede Brtník

Neděle 9. června – 136. výročí založení KČT vede Brtník

Sobota 7. září – 200 let koněspřežní železnice ČB – Linec vede Peltan

Sobota 15. září – IVV FIT Wandertag Alt Nagelberg vede Brtník

Sobota ?? září (termín dosud nestanoven) – Den za obnovu lesa vede Brtník

Středa 9. října – 600 let od úmrtí Jana Žižky z Trocnova vede Šafářová

3 body za celou akci

Víkend 19.-21.dubna – 50. IVV Wandertag Freistadt vede Brtník

=====================

Zpravodaj KČT 2023 čtěte ZDE klikni na podtržené

====================================================

Na Knížecí stolec na Šumavě se od 1. 5. 2024 už nedostanete. Turistická trasa se ruší

Knížecímu stolci se přezdívá šumavský Everest. Z rozhledny na tomto nejvyšším vrcholu Želnavský hor jste mohli vidět i Alpy. Bohužel pro turisty, trasa na Knížecí stolec se od 1. 5. 2024 ruší.

Od roku 2023 byl na Knížecí stolec omezený vstup. Nejvyšší vrchol Želnavských hor, Knížecí stolec na Šumavě, se nachází ve Vojenském újezdu Boletice. Mnozí, kteří tuto horu vysokou 1236 metrů navštívili, ji označují za velmi mystické místo. Dostat se na Knížecí stolec však bylo v předchozích letech spíše o štěstí, a to vzhledem k omezenému vstupu. Ke dni 31. prosince 2022 totiž správa Vojenského újezdu Boletice zrušila všechny turistické trasy na svém území a vytyčila jedinou novou pěší trasu Záhvozdí – Knížecí stolec – Záhvozdí. Správa tohoto vojenského území dále určila, že trasa směr Knížecí stolec a zpět je turistům přístupná od 1. ledna 2023 pouze o sobotách a nedělích v červenci a v srpnu a také o státních svátcích. V ostatních částech vojenského území Boletice se turisté nesměli pohybovat.

Vojenský újezd Boletice: Turistická trasa na Knížecí stolec se ruší

Pokud jste se letos na jaře plánovali na Knížecí stolec na Šumavě vydat, bohužel už to nestihnete. Od 1. května 2024 se totiž tato jediná turistická trasa na Knížecí stolec ruší.

„Důležitá informace pro turisty! Na základě nových „Režimových a bezpečnostních opatření“ 1/2024, platných pro celé teritorium vojenského újezdu Boletice, je pěší turistická trasa Záhvozdí – Knížecí stolec – Záhvozdí dnem 1. května 2024 zrušena,“ oznámil Vojenský újezd Boletice na svých oficiálních webových stránkách a následně vydal vysvětlení.

Vstup do vojenského prostoru z obce Záhvozdí, odkud také vedla turistická trasa na Knížecí stolec. „Vojenský újezd je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Za současné vojensko-politické situace v Evropě jsou kladeny zvýšené požadavky na intenzivnější výcvik jednotek, které jsou dislokovány na území ČR a připravují se nejen na obranu ČR, ale i na přípravu k nasazení do zahraničních misí. Zvýšené požadavky na výcvik i o víkendech vyžadují, z důvodu bezpečnosti osob, celkový zákaz vstupu do vojenského újezdu. O výcvik o víkendech je především zájem u jednotek aktivních záloh. Z výše uvedených důvodů je, při současném počtu a rozloze vojenských újezdů, značný problém zabezpečit požadavky cvičících na kvalitní a plně profesionální výcvik. Z hlediska zvyšování požadavků na obranyschopnost armády bude i nadále počet výcvikových dnů narůstat,“ uvedl odborný rada – zástupce přednosty Miroslav Meleg z Vojenského újezdu Boletice.

Knížecí stolec s dřevěnou rozhlednou: Vzpomínky zůstanou

Dominantou Knížecího stolce bývala dřevěná rozhledna, ze které jste si mohli užít parádní kruhový výhled do okolí. Za dobrých podmínek jste odsud mohli vidět dokonce Alpy. Původní verze této ikonické dřevěné rozhledny stála na Knížecím stolci, dříve zvaném Liščí hora, od roku 1938. Na přelomu 60. a 70. let 20. století spadl.

=================================================================

Informace o počasí, jízdních řádech a pod.

jsou uvedeny v - MENU - sekce:

POMOCNÍK NA CESTY

(klikněte na podtržené )

====================================================

TIPY NA VÝLETY V JIŽNÍCH ČECHÁCH

www.jihoceskevikendy.cz

klikni na podtržené

================================================

KUDY Z NUDY- JIŽNÍ ČECHY

klikni ZDE

============================= ===============

Chůze: klikněte ZDE

==============================

ENCYKLOPEDIE TURISTIKY

a mnoho dalšího

najdete ZDE (klikněte na podtržené)

======================

ZNAČENÍ TURISTICKYCH TRAS

hledáme zájemce o činnost značkaře,

přednostně členy KČT, kteří by byli po zaškolení ochotni pomoci s obnovou značení turistických tras v okrese České Budějovice. Úhrada cestovních nákladů, odměna více než symbolická a samozřejmě pocit z dobře vykonané práce pro turistickou veřejnost.

Bližší informace podají na pravidelných schůzkách s členy výboru odboru Pavel Brtník a Ing.Peltan

nebo přímo předseda značkařského obvodu

České Budějovice

Ing.Posekaný, mobil 724 275 404.

=================================================================

Spolek jihočeských turistů byl založen v Českých Budějovicích r. 1891.

Na valné hromadě 20. ledna 1907 se přeměnil na odbor Klubu českých turistů.

Svolavateli schůze byli císařský rada, zemský poslanec, zlatník a hodinář Robert Rožánek (1852 – 1928) a tajemník obchodní komory JUDr. Albert Maysl, kteří vyložili účel odboru a navrhli jeho příští činnost. Na výborové schůzi byl následně zvolen prvním předsedou JUDr. Albert Maysl. Místopředsedou c. k. profesor České reálky Rudolf Pavler, jednatelem poslanec říšské rady a tajemník Národní Rady František Vodňanský (1866 – 1920), pokladníkem továrník a c. k. rada Augustin Hromádka a archivářem tovární úředník Desider Vostrý. Do prvního výboru byli dále zvoleni řídící učitel Karel Bartuška, majitel ovocných školek a zahrad Josef Lenz, kult. inženýr Josef Mysliveček, Robert Rožánek a advokát JUDr. August Zátka. Náhradníky byli adjunkt chemické továrny Hynek Hranička, c. k. profesor České reálky Matouš Kaska a odborný lékař MUDr. Rudolf Raše. Revizory účtů byli správce českého akciového pivovaru Karel Němec a ředitel České smaltovny Josef Vodička. Po schůzi následovala valná hromada Spolku jihočeských turistů, která se usnesla o jeho zrušení a převedení jmění 171 K 70 h, sbírky knih i map na nový odbor. V době vzniku měl odbor KČT 22 členů a zahájil svou činnost 21. 3. 1907 v dvoraně Besedy přednáškovým večerem starosty KČT c. k. stavebního rady Vratislava Pasovského, který hovořil nejen o organizaci a činnosti KČT, nýbrž i o krásách pobřeží Dalmácie s promítání diapozitivů od prof. J. Bubeníčka. Do konce roku 1907 vzrostl počet členů na 41. Dále rychle narůstal, v r. 1922 – 299, 1923 – 268, 1929 – 499 a 1930 – 583. Již v prvním roce zahájila činnost poradní kancelář v záležitostech cestovních. Odbor se zasazoval o vysazování stromů, zejména na tehdy nově upravovaném Schnarcherově ostrově. V r. 1908 byl předsedou advokát JUDr. Jan Bartoš a v r. 1909 c. k. profesor České reálky Matouš Kaska

Počátky organizované turistiky na Českobudějovicku

Počátky organizované turistiky na Českobudějovicku spadají do 60. let 19. století, kdy byla hlavní náplní činnosti nově založených tělovýchovných organizací Turnverein a Sokol.

Ve 2. pol. 19. století se České Budějovice staly východištěm četných tras po okolí, ke vzdálenějším cílům se pak bylo možno přiblížit pomocí 5 postupně vybudovaných železničních tratí. Spolek jihočeských turistů byl založen 1891, 1907 se stal odborem Klubu českých turistů.

Tento spolek začal od 1912 se systematickým značením turistických tras v nejoblíbenějších místech regionu. Německý turistický spolek s názvem Leitersteiner podle skalní skupiny na Kleti byl ve městě založen 1906.

Později byl začleněn do spolku Deutscher Böhmerwaldbund. Činnost českobudějovických turistů se více rozvinula po první světové válce. Klub československých turistů založil Jihočeskou župu a začal pronikat na jižní Šumavu, pozornost věnoval Kleti a okolí. Kromě značení a údržby tras se věnoval ochraně památek, budování turistických ubytoven a tábořišť.

Obdobně aktivní byl německý spolek. V období druhé světové války a po jejím skončení došlo k útlumu turistické činnosti. Turistika byla začleněna do sjednoceného Sokola a do Dobrovolné sportovní organizace. Činnost organizovaných turistů se soustředila k výkonnostní turistice, k plnění různých odznaků a k orientačním závodům.

Po vzniku Československého svazu tělesné výchovy 1957 se zvýšil počet turistických oddílů ve městě. Věnovaly se kromě značkování i budování turistických základen, pořádání srazů a organizování masových akcí. Mezi nejznámější patřilo zimní táboření na Kleti, spartakiádní pochody, Podzimní šlápoty, mírové pochody v Trocnově, K Budějovicům cesta apod.

Po roce 1989 došlo k obnovení činnosti Klubu českých turistů. Velký rozvoj zaznamenala zejm. cykloturistika, pro kterou má Budějovicko ideální podmínky.

AUTOR:
doc. PaedDr. Jan Štumbauer CSc.

ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC

================================================================

125 let turistických značek: Víte, kudy vedla první trasa?

Za 125 let existence turistického značení v Česku už dobrovolníci vyznačili na 40 tisíc kilometrů turistických tras. Vůbec první z nich vznikla v květnu 1889 mezi Štěchovicemi a Svatojánskými proudy. Kvůli vzniku přehrady se ale nezachovala. Druhá trasa vznikla jen o pár měsíců později a projít si ji můžete i dnes.
První dochovaná trasa vede z Berouna na Karlštejn. Značená je červeně a pyšní se číslem 001. V době, kdy vznikla, bylo zvykem značit trasy spíše záseky na stromech nebo hromádkami kamení. "Okolí Prahy a Karlštejn, to byla atraktivní záležitost z hlediska turistiky, takže se začalo se značením tady," říká Jaroslav Vlasák, ústřední inspektor značení z Klubu českých turistů. Z počátků značení stezek se dochovala dokonce i více než sto let stará fotografie s názvem První označovací družstvo při práci.

Novou trasu k označení může navrhnout každý

Česká sít turistického značení je jedna z nejhustších a nejpropracovanějších na světě. Na jejím udržování se podílejí tisíce lidí. Značky hlavně obnovují a kontrolují. Někdy se totiž vloudí chyba a značka zkrátka zmizí, kvůli pokácenému stromu nebo třeba nové omítce. Každou trasu podle Karla Markvarta z Klubu českých turistů projde jednou za tři roky značkařská skupina. Součástí jejich práce je ale i vymýšlení nových tras a jejich rušení. "Návrh na novou trasu může dát každý. Snažíme se takovým nápadům, pokud jsou dobré, vyhovět," dodal Markvart.

A jak se vyznat ve značení?

Červená, modrá, žlutá a zelená - turistické značky, které se k jednotlivým trasám nepřiřazují náhodně. Pokud chcete dojít k nejzajímavějším místům, vydejte se po červené či modré. Ty totiž značí hlavní trasy. Žlutá a zelená jsou pak pouze trasy místní, přístupové, říká Vlasák. Z hlediska obtížnosti se ale neliší.
.
Barvy stromům neškodí, velikost značek má svá pravidla

Na značení turistických tras se podílejí i dobrovolníci z řad turistů. Musí ale respektovat značkařská pravidla. "Značka na pěších turistických trasách musí mít rozměr deset centimetrů," říká Vladimír Maršík, instruktor značení z Klubu českých turistů. Dříve byly značky větší. I barva musí být speciálně vyrobená. "To jsou písmomalířské barvy a rozhodně neškodí přírodě ani stromům," dodává Maršík. K práci turistů značkařů patří nejen malování, ale taky lepení samolepek na pouliční lampy, nebo kontrola nástěnných map a rozcestníků. .

Klub českých turistů (KČT) byl založen v roce 1888 skupinou lidí kolem Vojty Náprstka. Jednou z aktivit klubu je právě značení pěších tras, ale i cyklotras či hipotras. Dnes KČT sdružuje téměř 40 tisíc turistů po celém Česku.
==================================================

Pravidla pohybu v přírodě

Příroda je společným bohatstvím a měla by sloužit všem lidem k jejich rekreaci, turistickému a sportovnímu vyžití. Tak jako na pozemních komunikacích existují pravidla silničního provozu, která se řídí platnými zákony a vyhláškami a jsou kontrolována policií, je třeba definovat i pravidla pohybu v přírodě a pravidla její ochrany. I tato pravidla by měla mít oporu v příslušných právních normách a jejich dodržování by mělo být kontrolováno.

Klub českých turistů (KČT) ustanovil pravidla pro pohyb svých členů v přírodě následně:V přírodě se pohybujte tak, abyste ji nepoškodili, a zároveň i ohleduplně k jiným návštěvníkům.

Délku a náročnost tras volte úměrně svému věku, zdravotnímu stavu, fyzické zdatnosti a terénním a povětrnostním podmínkám.
Turistickou výstroj a vybavení mějte vždy v dobrém stavu a takovou, aby odpovídala druhu pohybu, terénním a povětrnostním podmínkám.
Dbejte na svoji osobní bezpečnost (přilba, brýle, krémy s UV filtrem), mějte vždy při sobě základní potřeby pro poskytnutí první pomoci i dostatečné množství tekutin a jídla.
Ke svému pohybu v přírodě využívejte přednostně vyznačené trasy pro Vámi zvolený druh přesunu, na značených trasách jiného přesunu respektujte absolutní přednost tohoto přesunu před ostatními. Na nevyznačených trasách má vždy přednost ten zranitelnější (sjíždějící lyžař před pěším, pěší před cyklistou apod.).
Nikdy nevcházejte nebo nevjíždějte na trasy nebo jejich úseky, které jsou pro Vámi používaný druh přesunu zakázány.
Dodržujte pravidla pro provozování daného druhu přesunu (pěší, lyže, cyklo), pravidla ochrany přírody, pravidla silničního provozu na pozemních komunikacích i další pravidla, platná pro pohyb v daném území.
I v případě, že není zakázána chůze v souběhu s lyžařskou trasou, nechoďte nikdy v lyžařských stopách ani v pásu 0,5 m na každé straně od nich.
V úsecích, kde pěší značená trasa vede v souběhu s vyznačenou cyklotrasou, se pohybujte v pravé polovině cesty tak, aby Vás cyklisté mohli vlevo předjet nebo minout.
Na ostatních pěších značených trasách, kde není zakázán provoz cyklistů, umožněte cyklistům, aby Vás pomalou jízdou mohli předjet nebo minout.
Máte-li s sebou psa, musí být na soubězích pěší a cyklistické značené trasy a na soubězích pěší a lyžařské značené trasy držen na vodítku, a to tak, aby neohrožoval projíždějící cyklisty nebo lyžaře.

Právní systém České republiky upravuje pravidla pobytu v přírodě v zákoně č.114/1992 Sb, jehož účelem je přispívat k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Dle odstavce § 63 má každý člověk právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.

Chování v lese a vstup do lesů přímo upravuje zákon č. 298/95 Sb. o lesích (lesní zákon), podle kterého má každý právo na vstup do lesa na vlastní nebezpečí. V lese je povoleno sbírat lesní plody a suchou na zemi ležící klest pro vlastní potřebu. Mimo jiné je zakázáno zakládat oheň a organizované nebo hromadné sportovní akce musí být včas oznámeny příslušnému orgánu státní správy lesů. Volný pobyt, táboření či stanování je povoleno pouze na vyhrazených místech nebo místech, která schválí místní orgány, instituce a odbor životního prostředí příslušného kraje.

Na území České republiky se rozlišují tři kategorie chráněných území s různou úrovní ochrany proti vlivům činnosti člověka, které omezují aktivity člověka na svém území. Nejvyšší status chránění mají Národní parky (NP). Druhou skupinu tvoří Chráněné krajinné oblasti (CHKO), Národní přírodní rezervace (NPřR), Přírodní rezervace (PR), Národní přírodní památky (NPP), Přírodní památky (PP). Zbytek ve třetí skupině tvoří krajina bez zvýšených omezení pro pohyb a pobyt člověka. Na všech územích se zvýšenou ochranou je dán rozsah možných aktivit Návštěvním řádem, který má pro jednotlivá území specifické přizpůsobení vycházející z místních podmínek a potřeb.

==========================================================

STARÁ ŠUMAVA

Stará Šumava-obsáhle až do detailů...

Soubor s obsahem 426 článků o Šumavě, vesničky,

památky, příběhy apod.

čtěte ZDE - klikněte na podtržené