Sem můžete přidávat Vaše vzpomínky na konané turistické či jiné akce KČT ČB

++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

středa 30. října 2024

Memoriál Dr. Sejčka.

 Sešli jsme se v hale vlakového nádraží a spěšným vlakem v 7.02 hod. odjeli do Doňova. Před vykročením jsme si připomněli  osobnost prvního předsedy našeho spolku a profesora tělocviku PhDr. Karla Sejčka. V naší skupině byli ještě dva jeho pamětníci. Z nádraží jsme vyšli po silničce do Zlukova, odtud odbočili po žluté TZC kolem rybníka Velká Ohrazenice k lesu. Zarůstající svážnicí jsme odbočili ze žluté a došli k samotě Vávrovka s dětským oddílem Atlanta, který hrál jakousi hru.

Popošli jsme ke studánce, kde jsme svačili.

Po kvalitních lesních hospoárnicích a tenátnicích jsme polesím Vřesní došli k Novému rybníku a polní cestou došli do Zlukova. Zde jsme si prohlédli návesní kapli a pomník zdejšímu rodákovi, herci Národního divadla Jakubu Vojtovy Slukovi.

Po zelené TZC jsme prošli lesem Klobásná na okraj Veselí nad Lužnicí. Přes lávku jsme došli k nádraží. Čekání na vlak jsme si zkrátili v nádražní restauraci a cukrárně.

 

Rychlíkem ve 13.28 hod. jsme se vrátili domů.

11 turistů včetně vedoucí ušlo celkem 11 km. Ráno byla trochu mlha a postupně vykouklo sluníčko. Na podzimní den docela teplo. Strávili jsme příjemné dopoledne.

Vedla Ing. Adéla Peltanová 

Cyklovýlet 

Dne 15.6.24 probehl cyklovylet KCT Ceske Budejovice . Odjez se konal z autobusoveho nadrazi zlutou linkou cyklotransu. Tema zajevyletu byla navsteva piskovych soch pod kamennym mostem v Pisku. Cestou zpet jsme navstivili Putim a Protivin , kde jsme dali obed.  Ucast tri clenove , Rachac, Sinagl a kolega Heralove. Celkem najeto 70 km. V Protivine u zamku objevena vodni zapomenuta  kaskada prilehleho zamku:
vedouci byl Rachač Jan
 

80 let od narození Karla Kryla

pátek 12.4.2024

160 let od narození básníka Antonína Sovy 

neděle 25. února 2024

Sešli jsme se v hale nádraží ČD a rychlíkem č. IC 538 Jižní expres v 7.58 hod. dojeli do Tábora. Zde jsme přesedli na osobák směr Jihlava. Při delším čekání na odjezd v 9.05 hod. jsme „prolétli“ čekárnou. Vystoupili jsme v zastávce Šimpach a málo užívanou travnatou cestou sešli na náves s kapličkou.

Po cyklotrase č. 1185 jsme nejprve zvolna stoupali k železničnímu přejezdu, pak klesali do údolí Cetorazského potoka a znovu vydatně stoupali k vrcholu Pacovského lesa. Za vrcholem jsme si prohlédli Hřbitov německých válečných zajatců z r. 1945. Sešli jsme k silnici od Eše a po ní zvolna vystoupali na okraj Pacova. Na vrcholu stoupání jsme odbočili ke hřbitovu a prohlédli si z venku barokní kostel sv. Barbory. Sklesali jsme vilovou čtvrtí ulicemi Dlouhou a V Úvozu do dalšího údolí. U parkoviště v Malovcově ulici jsme překročili 15. poledník a kolem Židovského rybníka vystoupali do Zámeckého parku, kde jsme si prohlédli památný habr a netradiční pomník 100 let republiky s otisky dlaní. Z parku jsme opět přešli 15. poledník, stoupali vilovou čtvrtí ulicí Na Parcelách a Jetřichovskou došli k parku Antonína Sovy. U jeho památníku jsme se seznámili s jeho životopisem a dílem.

Vrátili jsme se vilovou čtvrtí ulicí Za Branou, kolem zámku a dalšího pomníku se sochou Ant. Sovy na náměstí. Zde jsme si prohlédli otevřený děkanský chrám sv. Archanděla Michaela s cennými malbami na emporách. Hlad nás hnal co možno nejrychleji do jediné otevřené restaurace Pizza Peppino. Servírka tam byla sama, chvíli hysterčila a nakonec zvládla obsloužit většinu v přijatelném čase. Někteří raději spěchali po červené TZC slabou půlhodinku na nádraží. Bylo to zbytečné, vlak nakonec stihli všichni. Osobákem a z Tábora rychlíkem jsme se vrátili domů.

26 turistů včetně vedoucího ušlo 10 km, Hanka s Helenou určitě více, neboť z trasy neustále odbíhali lovit kešky. Trasa byla dost kopcovitá, ale všichni ji nakonec zvládli. Ráno byla zima a pošmourno, postupně se vyjasňovalo a oteplovalo. Při návratu už svítilo sluníčko.

Vedl: Ing. Jiří Peltan 

Neděle 14.1.2024

 Odjeli jsme autobusem v 8:10 hod. do Staré Hlíny. Bylo krásné slunečné počasí. Prohlédli jsme si staré inundační mosty ve Staré Hlíně. Kolem Hodějovického rybníka a hájovny Smitka jsme pokračovali k pomníku Jakuba Krčína. Připomněli jsme si jeho život. Vzhled krajiny je připomínkou dědictví, které nám zanechal. V blízkosti jsme svačili. Cestou byl sníh. V nejhezčím úseku po 2,5 km hrází rybníka jsme obdivovali staré duby. Rybník Rožmberk se ve slunci leskl. Objevilo se několik bruslařů u břehu i dál.U Rožmberské bašty byly sádky. Kolem rybníka jsme šli dál do Třeboně. Za Gigantem kolem Zlaté stoky. Vlevo bylo mnoho malých rybníčků. Ozýval se křik velkého hejna kachen. Potom byla Mokrá luka se seníky. V záchranné stanici živočichů jsme opět navštívili slepou volavku Anežku. Občerstvení bylo v Adéle v lázních Berta. Domů jsme odjeli autobusem ve 14:40 hod. Zúčastnilo se 25 turistů, ušli jsme 14 km.Vedla Šmejkalová

Středa 24.1.2024

Sobota 18.11.2023

Na zájezd auty pro předem přihlášené se přihlásila jen Maruška Šmejkalová a Veneta Petrákhová. Spolu s manželkou Adélou jsme se vešli do jednoho auta. Pavel Brtník přijel druhým z domova – z Telče.

Vyjeli jsme z domova v 7 hodin, v Nových Hodějovicích přistoupila Maruška a v Ševětíně při krátkém opuštění dálnice Veneta. Z dálnice D3 jsme sjeli u Plané nad Lužnicí a pokračovali po silnici 19 přes Chýnov a Obrataň k pumpě do Čížkova, kde jsme se krátce protáhli. U Humpolce jsme najeli na dálnici D1 s velkým provozem kamionů. Opustili jsme jí u Velkého Beranova a přes Stáj dojeli do obce Poděšín, kde jsme si prohlédli první z originálních betonových soch Michala Olšiaka. Za sousedním Sirákovem jsme si prohlédli originální připomenutí zemské hranice Čech a Moravy s hraničním kamenem a dobovým vojákem ve strážní budce. Při průjezdu městysem Nové Veselí, který proslavil president Miloš Zeman, jsme se pro nedostatek času nezastavili. Ve Žďáru jsme zaparkovali před Městským úřadem a po červené TZC zamířili do centra. Prohlédli jsme si zvenku bývalou tvrz, kostel sv. Prokopa a pro vizitky zašli do TIC. Po registraci na startu středisku volného času Aktive na náměstí jsme vyrazili na trasu IVV 8 km ve tvaru trojúhelníku. Nejprve jsme díky nedokonalému popisu trochu bloudili, pak kolem řeky Sázavy došli k olšiakově soše vzpínajícího se koně za osadou Hamry a poblíž posvačili. Znovu přes Hamry jsme zamířili k severu a kolem sochy Hamroně vystoupali na návrší k soše Mamlas.

Odtud jsme sestoupili úvozem zpět do Žďáru do cíle. Zde jsme se setkali s nejen Pavlem, který šel delší trasu 13 km, ale i s Jirkou Francem a předsedou ÚKK Honzou Babničem. Po razítkování, převzetí diplomu a nákupu dalších vizitek jsme šli s Pavlem na oběd. Po obědě jsme vyjeli k dalším olšiakovým sochám – sousoší Hraniční kámen u nádrže Pilská, raka v osadě Račín, rozcestí Dařbucha na hrázi Velkého Dářka a nakonec sousoší hrochů v kašně u hotelu ve Škrdlovicích. Začalo se silně šeřit a tak jsme se rozloučili s Pavlem a v podstatě  stejnou cestou i se zastávkou v Čížkově zamířili k domovu. Domů jsme dorazili před 19tou hodinou.

4 turisté včetně vedoucího ušli celkem 11 km, Pavel asi 16. Bylo zataženo, chvilku i drobně pršelo, foukal nepříjemný studený vítr. Zúčastnili jsme se alespoň v takto symbolickém obsazení Hlavní akce KČT, získali několik vizitek, odlovili 6 geokeší a viděli jsme spoustu osobitých soch. Strávili jsme příjemný den.

Vedl: Ing. Jiří Peltan 

Poluška 919 m

Pátek 10.11.2023

Vlakem v 8.16 hod. jsme dojeli do Kaplice. Silnice směr Český Krumlov se opravuje. Museli jsme projít část k turistické značce. Pak už nás značka zavedla k průchodu pod mostem na stavbě dálnice, do osady Rejty. Pokračovali jsme Rojovskou cestou do Rojova. Z osady  nezbylo nic jen zřícenina statku. Stádo muflonů a daňků před námi uteklo. Červená značka nás pak zavedla k lovecké chatě. Je tam obnovený obraz sv. Huberta ze dřeva. Po svačině jsme vystoupali na vrchol Polušky k oplocenému stožáru. Rojovskou cestou zpět jsme se zastavili u studánky. Před lety jí naše turistka Heda vyčistila. Cestou do Omleniček  bylo hezky vidět na daleké kopce podzimní krajiny. Bývalé lázně v Omleničkách jsme viděli jen z cesty. Jsou oplocené. Po cestě se pásli koně, také bylo ještě pár hub. Zámek ve vesnici stále čeká na opravu. Z Omleniček jsme jeli autobusem ve 14.11 hod. do Kaplice s přestupem domů. Zúčastnilo se 15 turistů. Ušli jsme 14 km.

 Vedla Šmejkalová.

95 let od zřícení domu Na Poříčí v Praze

Sobota 7.10.2023

Autobusem v 10.00 hod. jsme odjeli do Besednice. Bylo hezky, slunce, teplo. Prohlédli jsme si městečko, před hospodou vyhrávala dechovka. Šli jsme ke koupališti. Ve 12 hodin jsme se na hřbitově zúčastnili pietního aktu. 8 hasičů drželo stráž u pomníku obětí katastrofy v uniformách. Zahynulo 17 zedníků z okolí. Po položení věnce měl projev starosta. Mladý heligonkář zahrál i u hrobu Karla Císaře. Zakladatel setkání heligonkářů zemřel v loňském roce. Po občerstvení začínají heligonky od 13 hodin. My odcházíme na Slabošovku. Cestou je vidět Kohout, Soběnovský kostel, Polušku. Kvetly pampelišky. Dál do okolí bylo vidět z rozhledny. Ve vesnici Malče byla hezká květinová výzdoba veřejného prostranství. Podívali jsme se i na 5 lam. Cesta dál vedla do Chlumu. Potom kolem Chlumské hory 656 m. V lese bylo sucho. Houbaři nosili pokryté dno košíku podivnými houbami.  Přes osadu Pod Horou jsme došli do Svatého Jána. Z návsi byl vidět Velešín, v pozadí Kleť. Odjeli jsme autobusem v 17.00 hod. . Zúčastnilo se 10 turistů. Ušli jsme 14 km.

Vedla Šmejkalová

Znovu Novohradskem

Středa 18.10.2023

Do vlaku do Petříkova jsme nastoupili v 8.10 hod. Z Borovan byla výluka. Do Petříkova jsme dojeli autobusem. Od kapličky jsme šli k bývalému obelisku. Svačina proběhla v přístřešku – chatce. Pokračovali jsme Třeboňskou alejí. Je přejmenovaná na Dlouhou. U Stropnice je nové sezení pro turisty. Od poslední vycházky byl postaven dřevěný most přes řeku. Dá se jít až do Nových Hradů. Na stromě u mostu je hodně barevných ptačích budek. Cestou po silničce jsme míjeli hájovnu Karlov a stáčírnu Dobrá Voda. Zamýšlená cesta lesem byla zarostlá. Až u druhé cesty se povedlo sejít ze silnice.  U Jakulského rybníka jsme viděli hodně divokých kachen. V hospodě na občerstvení nás překvapily nízké ceny. Výlukovým autobusem ve 13.15 hod. jsme si prohlédli další část krajiny až do Borovan. Pak už byl vlak.  Zúčastnilo se 18 turistů. Ušli jsme 9 km.

Vedla Šmejkalová.

 

středa 27. září 2023

Tři osobnosti Českých Budějovic 

Sešli jsme se v 9 hodin na Lannově třídě před Českou národní bankou.

Po přivítání a seznámení se secesní architekturou sousedních bank jsme popošli před bývalou centrálu Jihočeské energetiky. Seznámili jsme se s architekturou funkcionalistické budovy, osobností i dílem architekta a odbojáře Karla Chocholy (1893-1942), od jehož narození uplynulo 130 let. Pokračovali jsme do Jeronýmovy ulice před rodný dům č. 9 zasloužilého mistra sportu boxera těžké váhy Josefa Němce (1933-2013), od jehož narození uplynulo 90 let. Popovídali jsme o jeho sportovních úspěších a Pepa Bumba nám dokonce ukázal jednu z jeho medailí. Přesunuli jsme se do Havlíčkovy kolonie, kde jsme si prohlédli komplex pěti třípatrových obytných domů tabákové režie v ulici Roháče z Dubé i vilu manželů Svobodových v Dukelské ulici, oboje podle projektu Karla Chocholy.

Jeho dalším dílem bylo kino Kotva a tři rodinné vily v ulici S.K. Neumanna.

Zde nás dvě účastnice uvidivše trolejbus předčasně opustily. Přešli jsme lávku U Lučního jezu a po levém břehu Vltavy jsme došli k Trilčovu jezu u papírny. I ten je dílem Karla Chocholy. Stále podél řeky jsme došli ke Stecherovu mlýnu, kde prof. Jaroslav Maňák naměřil 11.2.1929 rekordní mráz -42.2°C. Po nezbytné svačině jsme kolem plantáže stadiónového drnu a mlýnského náhonu došli jezu Rožnov a odtud po cyklostezce ke sportovnímu areálu Meteor. Nedaleko, před domem Jana Kollára 873/19, jsme si připomněli osobnost jediného československého kosmonauta Vladimíra Remka, který v těchto dnech oslavil 75 narozeniny. Do kosmu Vladimír Remek letěl v rámci programu Interkosmos na stanici Saljut 6 společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem 2. března 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28, ve vesmíru prožil 7 dní, 22 hodin a 17 minut.

U nedaleké zastávky MHD Jana Buděšínského jsme se rozešli. 19 turistů včetně vedoucího ušlo 8 km.

Vedl: Ing. Jiří Peltan 

 

06.09.2023

200 let od narození kapelníka Karla Komzáka

Sešli jsme se na autobusovém nádraží, stanovišti č. 14 a autobusem č.32014513 v 8.30 hod. směr Bechyně dojeli do Netěchovic. Na dalších zastávkách ve městě přistupovali další zájemci. Po uvítání a informacích o vsi jsme prošli návsí a na rozdíl od minulého výletu Pulmon 2 z 31. května jsme tentokrát zamířili opačným směrem k západu. Na konci osady u čp. 1 jsme si prohlédli výdejní automat firmy Jasné nebe na ovoce i zeleninu sušené mrazem – zejm. tzv. Nebeská rajčata. Naproti rodný dům s pamětní deskou čp. 22 kapelníka a hudebního skladatele Karla Komzáka staršího, od jehož narození letos uplyne 200 let. Pak jsme zvolna sestupovali rozbitou asfaltkou mezi poli a lesem na okraj osady Koloděje nad Lužnicí. Odbočili jsme vlevo částečně neudržovanou a zarostlou cestou po humnech u lesa za zahradami. Cestou jsme si prohlédli pomníček hajného Josefa Moravce, který zde zahynul 11. května 1945, a stále po okraji lesa Kopanina nad Kolodějem s pěkným výhledem na dvůr Homolov došli do svérázného strašidelného hravého areálu vodníka BUBU u lesního rybníčku, který si zde budují zaměstnanci i chovanci Domova sv. Anežky pro postižené v Týně nad Vltavou.

Po svačině jsme podél potůčku a dalších rybníčků sestoupili na týnský okraj Kolodějí, a kolem hřiště došli k červeně značené TZC. Po ní kolem řeky Lužnice jsme pokračovali k TIM Nad Překvapením, pak po žluté k romantické vyhlídce na skále nad Lužnicí.

Eva s Anetou si to zkrátili a vyhlídku vynechali. Od vyhlídky jsme se po zeleném trojúhelníku (naučná stezka Semenec) a zelené pásové vrátili na původní červenou (TIM Pod Semencem) a převážně lesem došli k rozhledně na Semenci. Ulicemi města Týn nad Vltavou jsme sešli na náměstí, kde jsme se rozešli za jídlem a pitím. Domů jsme se vrátili autobusem ve 14.54.

17 turistů včetně vedoucího ušlo celkem 10 km. Bylo slunečno, postupně narůstalo horko, jen ve vysokém hustém lese příjemný chládek. Bylo sucho, přeskakovali jsme jen pár ještě odolávajících kaluží. Strávili jsme příjemné dopoledne.

 Vedl: Ing. Jiří Peltan 

16.08.2023

My myslíme jen na to, že chmel je naše zlato – Tajný výlet

Sešli jsme se v hale nádraží ČD a rychlíkem č. IC 538 Jižní expres v 7.57 hod. dojeli do Tábora. Zde jsme přesedli na osobák směr Bechyně v 9.05 hod. a zvolna dokodrcali do zastávky Třebelice. Prošli jsme okrajem vsi, kousek po silnici javorovou alejí a lesem i mezi poli do Skrýchova u0609

200 let od narození kapelníka Karla Komzáka

Sešli jsme se na autobusovém nádraží, stanovišti č. 14 a autobusem č.32014513 v 8.30 hod. směr Bechyně dojeli do Netěchovic. Na dalších zastávkách ve městě přistupovali další zájemci. Po uvítání a informacích o vsi jsme prošli návsí a na rozdíl od minulého výletu Pulmon 2 z 31. května jsme tentokrát zamířili opačným směrem k západu. Na konci osady u čp. 1 jsme si prohlédli výdejní automat firmy Jasné nebe na ovoce i zeleninu sušené mrazem – zejm. tzv. Nebeská rajčata. Naproti rodný dům s pamětní deskou čp. 22 kapelníka a hudebního skladatele Karla Komzáka staršího, od jehož narození letos uplyne 200 let. Pak jsme zvolna sestupovali rozbitou asfaltkou mezi poli a lesem na okraj osady Koloděje nad Lužnicí. Odbočili jsme vlevo částečně neudržovanou a zarostlou cestou po humnech u lesa za zahradami. Cestou jsme si prohlédli pomníček hajného Josefa Moravce, který zde zahynul 11. května 1945, a stále po okraji lesa Kopanina nad Kolodějem s pěkným výhledem na dvůr Homolov došli do svérázného strašidelného hravého areálu vodníka BUBU u lesního rybníčku, který si zde budují zaměstnanci i chovanci Domova sv. Anežky pro postižené v Týně nad Vltavou.

Po svačině jsme podél potůčku a dalších rybníčků sestoupili na týnský okraj Kolodějí, a kolem hřiště došli k červeně značené TZC. Po ní kolem řeky Lužnice jsme pokračovali k TIM Nad Překvapením, pak po žluté k romantické vyhlídce na skále nad Lužnicí.

Eva s Anetou si to zkrátili a vyhlídku vynechali. Od vyhlídky jsme se po zeleném trojúhelníku (naučná stezka Semenec) a zelené pásové vrátili na původní červenou (TIM Pod Semencem) a převážně lesem došli k rozhledně na Semenci. Ulicemi města Týn nad Vltavou jsme sešli na náměstí, kde jsme se rozešli za jídlem a pitím. Domů jsme se vrátili autobusem ve 14.54.

17 turistů včetně vedoucího ušlo celkem 10 km. Bylo slunečno, postupně narůstalo horko, jen ve vysokém hustém lese příjemný chládek. Bylo sucho, přeskakovali jsme jen pár ještě odolávajících kaluží. Strávili jsme příjemné dopoledne.

Vedl: Ing. Jiří Peltan  Malšic. Prohlédli jsme si kapličku a polní silničkou pokračovali do Bezděčína. Kvalitní polní cesta nás dovedla do cíle – do osady Obora. Ochutnali místní pivo, prohlédli si pivovar, oslavili narozeniny vedoucího a u jedné z mála chmelnic v jižních Čechách se vyfotili.

Vyšli jsme nejprve po silnici směrem na Maršov a za mostkem loukou pokračovali k západu proti toku Čenkovského potoka. Poseděli jsme chvilku u opuštěné chaty u rybníka a okrajem lesa vystoupali k silnici. Odtud jsme se vydali lesní cestou souběžně se silnicí, ta se však postupně ztratila. My jsme však správný směr k západu neztratili, narazili na jinou lesní cestu rozrytou divočáky. Ta nás dovedla k západnímu okraji lesa a zbytek cesty na nádraží Malšice jsme absolvovali po silnici. Provoz naštěstí nebyl velký. Na vlak do Tábora jsme dlouho nečekali. Tam jsme se občerstvili. Do Budějovic jsme se vrátili rychlíkem.

13 turistů včetně vedoucího ušlo 13 km. Celý den pálilo slunce a teplota postupně stoupala k 30°C.

Vedl: Ing. Jiří Peltan 

Memoriál Jana Ivanova s koupáním  9. července 2023

Sešli jsme se v hale nádraží ČD a nasedli do osobního vlaku č. 2157 v 8.10 hod. V Českých Velenicích jsme přesedli na osobní vlak směr Veselí nad Lužnicí a dojeli do stanice Majdalena, Po přivítání jsme vyrazili po žlutě značené TZC směr hájovna Činátl a Spolský rybník k západu, ale po dvou kilometrech jsme odbočili průsekem vlevo a přes neznatelné návrší Stará paseka došli k silnici do Cepu. Prohlédli jsme si pomník mladíků, kteří zde padli 9. května 1945. Pokračovali jsme stále k jihu po asfaltované hospodárnici Knížete Jana (ze Schwarzenberku) až k soše sv. Adolfa z r. 1913. Po prohlídce sochy jsme odbočili opět vlevo. Cestou Třetí alejí jsme si prohlédli okraj pískárny Cep II, kde se ještě těží, a poblíž strážního domku řopík 184/65/A - 180 Z – pevnůstku 1. linie pohraničního opevnění z r. 1938. Přešli jsme železniční trať, silnici I. třídy Třeboň – Halámky a stále k východu došli k okraji pískovny Cep. Přesto, že ve sdělovacích prostředcích se už dlouho píše o zákazu koupání, koupajících tu bylo mnoho. Také jsme se vykoupali a po břehu se směrem k severu vraceli k nádraží. Plot těžebního areálu nás vyhnal na rušnou silnici a tak jsme raději poslední kilometr absolvovali po souběžné po pražcích nepoužívané vlečky. Občerstvili jsme se v penzionu Bistro Kotva naproti nádraží a vlakem se stejnou cestou vrátili domů.

7 turistů včetně vedoucího ušlo okruh 10 km. Bylo jasno, šílené vedro a v otevřeném terénu slunce nepříjemně pálilo. Naštěstí téměř celá trasa byla lemována vysokým lesem a pruhy slunce pravidelně střídaly pruhy stínu.

 

Vedl  Ing. Jiří Peltan

21.06.2023

Pobytová turistická akce s ubytovací základnou v hostelu Academic v Hradci Králové.

Ve dnech 21. až 28. června 2023 jsem vedl za pomoci Aničky Šafářové a manželky (bolela mne kyčel) pobytovou turistickou akci s ubytovací základnou v hostelu Academic v Hradci Králové.

1. den ST 21. června

Sešli jsme se ve středu 22.6. na vlakovém nádraží a hned spěchali ven na náhradní autobusovou přepravu do Tábora. Kufry cestovaly dodávkou. Odtud jsme Jižním expresem  IC538 dojeli do Prahy a pokračovali rychlíkem R925 Krakonoš do Hradce Králové. Od nádraží jsme trolejbusem dojeli k hostelu. Po ubytování vyrazili do centra k roubenému dřevěnému kostelíku sv. Mikuláše z východního Slovenska, kde začínala komentovaná prohlídka města s průvodkyní Markétou Balážovou. Ač ve vysokém stupni těhotenství, honila nás v horkém slunném odpoledni centrem několikrát po schodech nahoru i dolů. Byl jsem rád, že jsem mohl na konci cesty posedět v cukrárně. Ušli jsme asi 7 km.  

2. den ČT 22. června

Předpověď věstila déšť a tak jsme změnili program. Nakonec ani nekáplo. Autobusem v 8.25 hod. jsme dojeli na zastávku Hrádek, zámek. Romanticý zámek Hrádek u Nechanic ve stylu tudorské gotiky s červenou fasádou z r. 1839 - 1857 – bývalé reprezentační a letní sídlo hraběcího rodu Harrachů ještě nebyl otevřen a tak jsme se před prohlídkou prošli zámeckým parkem s golfovým hřištěm k pomníku s bustou hraběte Harracha od Bohumila Kafky, u níž byla geokeš.

Po prohlídce zámku jsme po žluté TZC prošli přes Nový Přím, Přímský les a Stěžirky do Stěžer, kde jsme pozdně poobědvali v pivovaru Beránek a popili místní mok. Následovala okružní cesta MHD do hostelu, někteří ještě pokračovali v prohlídce města. Většina ušla 13 km, někteří více.

3. den PÁ 23. června

I tentokrát meteorologové strašili deštěm a opět se nám zázrakem vyhnul. Rychlíkem v 8.04 hod. směr Turnov jsme popojeli do Jaroměře a pokračovali autobusem do lázní Velichovky.

Prošli jsme parkem mezi lázeňskými domy, poseděli před kavárnou, vystoupali ke kostelu, prohlédli jsme si smírčí kříž a vydali se po modré TZC přes Neznášov a Holohlavy do Smiřic. Cestou jsme si prohlédli pomník k 10. výročí založení ČSR. Po nezbytném občerstvení a prohlídce chátrajícího areálu zámku jsme ukecali pracovnici městského úřadu. Zpřístupnila nám hodnotnou zámeckou barokní kapli Zjevení Páně z l. 1699-1711 připisovanou Kryštofu Dientzenhoferovi anebo Janu Blažeji Santinimu a ještě nám zazpívala. I my jsme ocenili jedinečnou akustiku zpěvem. Někteří ještě pokračovali po červené TZC dál, většina se vrátila autobusem do Hradce Králové. Ušli jsme 15 km.

4. den SO 24. června

Vyjeli jsme spěšným vlakem v 9.05 hod. do Třebechovic pod Orebem. Zde jsme si prohlédli muzeum betlémů včetně slavného Proboštova mechanického betlému. Pak jsme vystoupili na kopec Oreb se hřbitovem, historické shromaždiště Husových přívrženců. Po netradiční lávkové stezce kolem silnice jsme došli do nedalekých Krňovic, kde jsme navštívili Podorlický skanzen lidové architektury s větrným i vodním mlýnem a hostinec U Skanzenu.

Většina po červené TZC pokračovala přes Běleč nad Orlicí do Malšovy Lhoty a odtud MHD k hostelu. Někteří se vrátili na vlak do Třebechovic. Většina ušla 17 km, někteří jen 5  km.

5.den NE 25. června

Vyjeli jsme spěšným vlakem v 9.05 hod. do Častolovic. Prošli jsme městysem a zamířili k renesančně novogotickému zámku Sternberků.

Po prohlídce jsme po zelené TZT došli pod nedaleký Nový zámek v Kostelci nad Orlicí a po pěšině ve svahu došli k zámku. Čekání na prohlídku jsme si krátili posezením v Toniově zámecké kavárně. Po prohlídce empírového sídla z l. 1829-1833 s převážně biedermeierovým zařízením rodu Kinských známých ze seriálu Modrá krev jsme prošli městem přes náměstí ke Starému zámku. Bylo horko a proto jsme nepokračovali do Doudleb nad Orlicí, nýbrž nejkratší cestou k občerstvení Vodárna u železniční zastávky. Ušli jsme 9 km, hráčky geocachingu více.

6. den PO 26. června

Osobním vlakem v 9.04 hod. jsme dojeli do stanice Hněvčeves. Po lávce jsme se dostali na druhou stranu nádraží, přešli silnici a po cyklostezce kolem pomníčku letecké nehody L-39 z 18.2.1998 došli do obce Benátky. Zde jsme si prohlédli první tři pomníky padlým v bitvě u Hradce Králové (Sadové) 3.7.1866 mezi Rakousko Uherskem a Pruskem. Po silnici jsme pokračovali do Hoříněvsi. Prohlédli jsme si pomník a velký roubený rodný dům muzejníka a nejslavnějšího padělatele Václava Hanky, další pomníky osudové bitvy, kostel sv. Prokopa a venkovský zámeček.

Po frekventovanější silnici jsme v poledním žáru mírně vystoupali do Maslojed a vojenského hřbitůvku chvilku odpočívali. Od místní obyvatelky jsme dostali chladnou vodu. Polní cesta lemovaná křížky padlých nás dovedla k významnému sochařskému dílu – pomníku obětem sboru c.k. 12. řadového pěšího pluku arcivévody Viléma. Na pomníku je vyobrazen umírající římský vojín ležící u uraženého sloupu. Lesem stromů i křížků cestou necestou jsme vystoupali na červenou TZC vedoucí po hřbetu lesa Svíb a kolem četných menších i větších pomníků obětem bitvy z 3.7.1866 došli přes Čistěves do osady Lípa. Někteří šli rovnou na zastávku autobusu, jiní předtím ještě kolem mauzolea vystoupali na návrší Chlum s rozhlednou, muzeem války 1866 i restaurací. V pondělí bylo všechno zavřené. Většina ušla 16 km,.

7. den ÚT  27. června

Autobusem v 8.35 směr Liberec jsme dojeli do Hořic v Podkrkonoší a po chvilce čekání pokračovali do Miletína. Prohlédli jsme si pamětihodnosti města i rodný domek K. J. Erbena a ke kávě ochutnali proslavené perníkové Miletínské modlitbičky. Před odchodem na trasu jsme zjistili, že se nám paní Bílá ztratila, a Anička ji po delším hledání našla. Vydali jsme se okrajem přírodní rezervace Miletínská bažantnice, po hrázi rybníka Povolír a silnici II. třídy č. 300 k přírodní rezervaci Farářova louka. Tu jsme obcházeli lesními cestami i po zelené TZC a nakonec jsme pěšinou sestoupili k romantickému přírodnímu koupališti Dachová z r. 1925. Podívali jsme se i nedalekému lesnímu prameni Kalíšek, kde jsme kešku bohužel nenašli, a vrátili se k plovárně. Odtud jsme vystoupali k Masarykově věži samostatnosti a pokochali se sochařskou výzdobou i dalekými výhledy. Pak už jsme sestupovali kolem židovského hřbitova do centra Hořic. V menších skupinkách jsme individuálně procházeli městem a v jeho parcích obdivovali četná sochařská díla. Většina navštívila pozdně barokní Mariánský sloup na náměstí, četné sochy ve Smetanových sadech i v parku U sv. Gotharda, Riegrův obelisk, tvrziště Gothard se sochou Jana Žižky (místo husitské bitvy 20.4.1423) a sochařský skvost - honosný novorenesanční portál nového hřbitova. Někteří ochutnali či zakoupili zdejší Hořické trubičky. Ušli jsme 15 km.

Poslední 8. den ST 28. června.

Přeplněným rychlíkem v 8.08 hod. jsme popojeli jednu stanici do Chlumce nad Cidlinou. Výpravčí i pokladní nám umožnili uložit kufry do uzamčené čekárny a tak jsme na rozdíl od loňska nemuseli nechat na nádraží rukojmí – hlídače kufrů. Nejprve jsme prošli městem a pak jsme parkem vystoupali k zámku Karlova Koruna.

Po prohlídce zámku jsme po skupinách postupně odjížděli rychlíkem přes Prahu domů. V Chlumci jsme ušli asi 8 km.

Pobytové akce se zúčastnilo celkem 22 účastníků, z toho jeden vedoucí.

Ušli jsme dohromady 100 km, někteří i více. Sběratelé získali řadu turistických vizitek, razítek a kačeři nalezli přes 100 geokeší včetně labek. .

 Vedl: Ing.Jiří Peltan           100 let od narození cyklisty Jana Veselého 17. června 2023

Sešli jsme se v hale nádraží ČD a nasedli do osobního vlaku č. 8004 v 8.42 hod. Spolu s námi jel i náš oddíl cyklistů vedený Aničkou Šafářovou. Výstup na zastávce Zbudov se protáhl, vykládání těžkých elektrokol a tříkolky Evy Vašků byl pracný a pomalý. Po přivítání jsme se seznámili se životopisem slavného závodníka Jana Veselého, zamávali odjíždějícím našim cyklistům, podešli podchodem a vyšli k pomníku zbudovského rychtáře Jakuba Kubaty, který „dal hlavu za Blata“. Přes Soudný potok jsme pokračovali k Popravčímu kameni a přes Blata, vyjetou cestou a polní asfaltkou do Plástovic. Blata byla naštěstí posečená a ranní rosa rychle vysychala. Přišli jsme právě včas, na hřišti byla spousta cyklistů včetně našich, a slavnost již začala. Zúčastnili jsme se odhalení pamětní desky, nakoukli do kovárny, využili bohaté nabídky občerstvení, prohlédli si malebné selské statky památkové rezervace a po silnici mezi poli a po hrázi rybníka Volešek jsme došli do osady Pašice. Zde jsme si prohlédli další selské usedlosti a zabočili k severu k bývalé baště U Vomáčků. Pěšina okrajem přírodní rezervace Mokřiny U Vomáčků a most přes Soudný potok nás přivedli k železniční tratí. Po jejím překonání jsme se připojili na zeleně značenou pěší trasu, která nás po hrázi rybníků Velký Knopr a Pacák přivedla do Zlivi. Do odjezdu vlaku byla spousta času a tak jsme marně hledali hospodu k uhašení žízně. Nakonec jsme vzali za vděk vietnamské večerce a posezení v parku u kostela. Domů jsme dojeli o 10 minut zpožděným spěšným vlakem ve 14.38.

13 turistů včetně vedoucího ušlo 13 km. Bylo jasno a v otevřeném terénu slunce nepříjemně pálilo. Slibovaná přeháňka či bouřka nedorazila.

 Vedl  Ing. Jiří Peltan  

Cestovní zpráva 31.05 Pulmon 2

Sešli jsme se na autobusovém nádraží, stanovišti č. 14 a autobusem č.32014513 v 8.30 hod. směr Bechyně dojeli do Netěchovic. Na dalších zastávkách ve městě přistupovali další zájemci, na Hluboké poslední. Po uvítání a informacích o vsi jsme vyšli na náhorní planinu nad statkem Jarošovice s výhledy na Temelín i Bechyni. Nejprve polní asfaltkou, pak cestou jsme došli k lesu a podél něho směřovali ke konci naučné stezky Velký Depot (šli jsme v protisměru). Nedaleko posledního zastavení jsme si v lese prohlédli hliněný násep k lapání kulí – pulmon. Po naučné stezce jsme přešli silnici II/159 a okrajem pole došli k baroknímu sousoší Kalvárie. Málo prošlapaná stezka pokračovala vysokou travou k lesu Na Šancích. Zde jsme posvačili a po žlutě značené pěší trase zvolna sestupovali k okraji města Týn nad Vltavou. Cestou jsme si četli jednotlivé tabule naučné stezky. Prošli jsme sídlištěm Hlinecká, prudce sestoupili na hráz vodní nádrže a kolem kruhového objezdu, sportovním areálem, kolem Sokolovny a zámkem došli na náměstí. Většina účastníků poobědvala v restauraci Zlatá loď a domů se vrátila  autobusem ve 14.11 hod.

23 turistů včetně vedoucího ušlo celkem 10 km. Bylo slunečno, horko, jen ve vysokém hustém lese příjemný chládek. Bylo sucho, přeskakovali jsme jen pár ještě odolávajících kaluží. Strávili jsme příjemné dopoledne.

Ing. Jiří Peltan 

Memoriál předsedy Jiřího Hlaváče

Sešli jsme se na autobusovém nádraží, stanovišti č. 14 a autobusem č.32014513 v 8.30 hod. směr Bechyně dojeli do Chlumce, rozcestí. 2 účastnice přistoupili až na Hluboké. Po vystoupení jsme se seznámili s osobností dlouholetého předsedy našeho klubu i zajímavostmi Chlumce a zasněženou polní cestou s dalekými výhledy zvolna sestupovali do údolí potoka Olešnice. Od rybníka Nové jámy jsme začali lesní cestou stoupat k samotě Vyhlídka, obešli Olešnický vrch a u odpočívadla na okraji lesa poblíž Zahájí zkoušeli ze sněhu vyhrabat pamětní kameny na Schwarzenbergské dubové jubilejní háje. Odbočili jsme směrem k Blanskému rybníku a mezi přírodní památkou Blana a dobývacím prostorem žáruvzdorných jílů přišli k silnici do Zahájí. Popošli jsme k bývalé Havírně a po trase snesené průmyslové drážky do Calofrigu došli až téměř k rybníku Mydlák. Po silnici jsme pak pokračovali na okraj města Zliv. Zde jsme se občerstvili  v restauraci Rybářská Bašta a z nedaleké zastávky Zliv, sídliště jsme se autobusem vrátili domů.

11 turistů včetně vedoucího ušlo celkem 11 km. Bylo polojasno, relativně teplo, vrstva sněhu až 15 cm zvolna tála. Auty ujeté lesní cesty nepříjemně klouzaly, většina silnic díky soli byla holá. Strávili jsme příjemné dopoledne.

Vedl Ing. Jiří Peltan 

sobota 3. prosince 2022

120 let od narození Olgy Scheinpflugové

Sešli jsme se v hale nádraží ČD a výlukovým autobusem v 7.45 hod. dojeli do Tábora. Zde jsme přesedli na rychlík č. IC 538 Jižní expres, s ním dojeli do Prahy na Hlavní nádraží a přesedli na osobní vlak do Dobříše. Přijel s menším zpožděním. Vyhlídkovou jízdou romantickou krajinou údolím Vltavy a Bojovského potoka jsme dojeli přes Mníšek pod Brdy do Staré Hutě. Po úvodní informaci o obci jsme se vydali od zastávky k jihu.

Prohlédli jsme si vilu sochaře Karla Dvořáka a herečky Leopoldy Dostálové (dnes školka) a po modře značené pěší trase došli k památníku Karla Čapka pod hrází rybníka Strž. Bylo zavřeno. Seznámili jsme se s osobností spisovatele Karla Čapka, jeho manželky a jubilantky herečky Olgy Scheinpflugové a novináře Ferdinanda Peroutky. Po červeně značené trase jsme pokračovali k rozcestí Huťské sosny a odtud se po žlutě značené pěší trase vraceli k jinému okraji obce Stará Huť. Uličkou Pod Chotobuší odbočili ze značené trasy, podešli dálnici D4 a od břehu Huťského rybníka stoupali neznačenou cestou loukou, lesem a průchodem pobořenou zdí zámeckého parku k Čertovu mostu.

Od mostu jsme vydali nejprve nesprávným směrem, vrátili se, a pak už správně sestupovali Dobříšským anglickým parkem k lávce v údolí Sychrovského potoka. Následně jsme parkem šplhali znovu do kopce k Francouzské zahradě a podél zdi k Dobříšskému zámku.

Před bránou jsme se vyfotili, seznámili se s historií. Bylo po sezóně,  prohlédli jsme si alespoň nádvoří, litinovou sochu granátníka a z venku protější kostel Nejsv. Trojice. Pokračovali jsme Pražskou ulicí k náměstí, někteří zaparkovali cestou v cukrárně Stáňa. Výlet jsme zakončili v restauraci Na Růžku. Kolem zavřeného ička i muzea jsme se vrátili na náměstí k radnici a autobusem č. 395 v 16.10 hod. jsme dojeli na Smíchovské nádraží. Metrem jsme pokračovali na hlavní nádraží v Praze a čekali delší dobu na  rychlík č. IC 337 Jižní expres. Byl nečekaně přeplněný a do Českých Budějovic jsme dojeli už bez výluky ve 20 hodin.  

8 turistů včetně vedoucího ušlo 10 km. Vedoucí odlovil cestou 4 geokeše a ostatní účastníci ohleduplně čekali. Celý den bylo chladno, na trávě i některých cestách vrstva rozměklého sněhu nebo kluzké bahno.

Vedl: Ing. Jiří Peltan 

Středa 23.listopadu 2022 - Kolem půl světa

Do Štěpánovic, kde začínala naše vycházka, jsme se dopravili autobusem v 8:50 yhod. Vyšli jsme cestou z lesa i  když byla dosti blátivá. Den před pršelo. Přišli jsme silnicí do Slavošovic. Kolem lepší lesní silničky bylo plno mechů všech zelených odstínů, borůvčí s lístky. Potom jsme přešli přes Spolský potok . Kolem Spolského mlýna jsme pokrčovali dál po turistické značce na Odměny .Z infomačních tabulí po cestě jsme se dozvěděli plno zajímavostí. U jednoho zastavení jsme posvačili. Kolem samot Na odměnách jsme došli ke kostelu sv. Jiljí se hřbitovem. Je tam hrob cestovatele Jiřího Hanzelky. Podívali jsme se také na hezkou stavbu Schwarzenberské hrobky. Parkem jsme pokračovali kolem rybníka Svět. Vpravo třeboňské sádky byly plně obsazené. Hlídalo je tam množství racků a byly tam i 2 černé labutě. Na rybníku byly kachny. V Třeboni jsme se občerstvili. Byla i rybí polévka. Ráno se zdálo, že bude pršet, ale vyšlo to dobře.

Vedla Šmejkalová, Zúčastnilo se 18 turistů. Ušli jsme 12 km

Středa 30.listopadu 2022-  Karlův most

V 8:37 jsme odjeli autobusem MHD č.7 do Březí. Z konečné jsme vyšli po modré tur.značce. Vlevo kolem Kotka byly výběhy se zvířaty. Krávy,koně nás cestou provázeli.Kolem Hvízdalky jsme došli k Třebonínskému potoku. Pod ním je náš cíl – Karlův most. Hlásá to tabulka s červeným podkladem a bílým písmem i velká fotka Karla Gotta. Ostud jsme do Opalic k památnému dubu.Svačina blízko opalického  betléma s přístřeškem. Po silničce jsme došli k rybníku Punčocha, přes Kosov dál kolem rybníka Štilec. V Kamenném Újezdubyl další betlém. Někteří turisté jeli odtud domů autobusem. Další pokračovali Na doly a lesem na Včelnou ke Kaštanu.  Občerstvení bylo zasloužené. Autobusem ve 14:24 jsme se vrátili.

Vedla Šmejkalová, zúčastnilo se 19 turistů, ušli jsme 14 km

Přemožitelé času.

Sešli jsme se v hale vlakového nádraží a spěšným vlakem ČD Sp 99984 v 8.13 hod. dojeli s mírným zpožděním do Písku. Zde jsme po delším čekání přesedli na rovněž zpožděný spěšný vlak ČD Sp 1715 v 9.36 směr Tábor a popojeli na nádraží Písek Město. Po přivítání jsme prošli kolem cedulky Vstup zakázán, přeskákali před zhlavím koleje a po chodníku došli ke kruhovému objezdu Táborská. Chodníkem podél silnice I/29 jsme zvolna stoupali k Lesnímu hřbitovu. Zde jsme navštívili hroby archeologa Bedřicha Dubského, skladatele Otakara Jeremiáše, básníka Richarda Weinara, národopisce Čeňka Holase a dalších významných osobností. Odtud jsme se vydali úbočím Logrů, po hrázi rybníka Bašta a po Sportovní stezce v lese Amerika k pomníku ministra financí Dr. Aloise Rašína. Připomněli jsme si 100. výročí jeho vraždy  18.2.1923 anarchokomunistou Šoupalem, posvačili a ulovili kešku. Vrátili jsme se k rozcestí Na Trubách. U nedaleké Háchovy vily jsme si kromě státního presidenta Háchy připomněli zapomenutého továrníka a dramatika Jana Patrného, autora předlohy k protektorátnímu filmu Muži nestárnou a investora vily.

Sestupovali jsme ulicemi do centra a kolem kočičí kavárny, Palackého sady, po Kamenném mostě a kolem Otavy došli k lavičce Čekání na stříbrný vítr a připomněli si básníka Fráňu Šrámka i herečku Danu Medřickou. Na blízkém Svatotrojickém hřbitově jsme navštívili hroby skladatele Františka Gregory, historika Augusta Sedláčka, houslisty a pedagoga Otakara Ševčíka a dalších významných osobností. Po rozchodu šli někteří do restaurace Kozlovna u Plechandy, další do cukrárny U věže. Domů jela většina autobusem, někteří vlakem s přesedáním v Protivíně.

19 turistů včetně vedoucího ušlo lesoparkem i městem celkem 8 km. Ráno byla mlha a postupně vykouklo sluníčko. Strávili jsme příjemný den.

Vedl  Ing. Jiří Peltan

 

středa 19. 10. 2022

161. výročí narození Emila Kolbena  

Sešli jsme se v hale nádraží ČD a rychlíkem č. R631 Vltava v 7.08 hod. dojeli do Benešova u Prahy. Na protější straně nástupiště jsme přestoupili do elektrické jednotky City Elefant v 8.52 hod. a s ní dojeli do Strančic. Maruška Šmejkalová si chválila, že s ní jede poprvé, a spěchala do patra slibujícího lepší vyhlídku. Po zdolání nadchodu po schodech či výtahem jsme zadarmo (nefunkční výdej jízdenek) autobusem č. 846 v 9.23 hod. dojeli do Velkých Popovic k pivovaru. Prohlídku jsme neměli zajištěnu. Seznámili jsme se s historií pivovaru i rodu Ringhofferů. Prohlédli jsme si kozly v ohradě, okolí kostela a  po zeleně značené TZC ulicemi i přes návrší Bartošky došli k zámku Berchtold ve Vidovicích. Prohlédli jsme si průčelí zámku a seznámili s jeho hiistorií, s rodem Berchtoldů, jemuž patřil mimo jiné Neznašov i s okolnostmi vraždy posledního hraběte Ottokara Bechtolda 7.5.1918. Přes zeď parku jsme viděli i několik miniatur významné architektury. Kolem hřiště, rybníka, okrajem Kunic a hřbitova jsme opustili zastavěné území. Neznačenou polní cestou jsme podešli dálnici D3 a serpentinou stoupali do chatové zahrádkářské kolonie nad Mnichovicemi, kde jsme se opět připojili na zelenou TZC. Vedoucí zde našel nádherně provedenou geokeš s plastovým holubem. Ostatní spěchali po značce k nedaleké kapli sv. Anny s pramenem, kde svačili. Nezmátla je ani velká paseka po kůrovci s chybějícím značením. Prohlédli jsme si ještě památný kámen Sokolů a po kvalitní cestě zvolna sestupovali kolem hřbitova, pomníku partyzánů i ulicemi městečka na náměstí k rodnému domu čp. 9 Emila Kolbena, zakladatele koncernu ČKD. Někteří si prohlédli i bývalou synagogu. V nedaleké restauraci U Milotů jsme si dali výbornou gulášovku a přes ulici došli k sousednímu nádraží. Vlakem jsme se stejnou cestou vrátili domů, jen jsme navíc přesedali ve Veselí nad Lužnicí.

7 turistů včetně vedoucího ušlo 10 km. Bylo polojasno, větrno, chladno. Naštěstí nepršelo. Po dešti bylo místy nepříjemné klouzavé bahno.

 Vedl: Ing. Jiří Peltan 

 

24. září 2022  Skřítkov – vezměte s sebou vnoučata 

Sešli jsme se v hale nádraží ČD a nasedli do rychlíku č. IC 538 Jižní expres v 7.57 hod. Odjezd se však o 25 minut opozdil, údajně z důvodu poruchy některého z vagonů. Do cíle v Táboře se zpoždění dohnat nepodařilo a plánovaný autobus MHD č. 21 nám ujel. Po konzultaci na informacích i s místními jsme odjeli autobusem č. 16 na Písecké rozcestí a k původně zamýšlené zastávce Náchod SDK došli po chodníku pěšky. Výlet se tedy hned na počátku prodloužil díky Českým drahám o 1.7 km. Zabočili jsme ze silnice do centra místní části k návesní kapličce a kolem bývalého  Šeborova mlýna jsme došli k autocampu u nádrže Malý Jordán. Přešli jsme hráz a zabočili cestou doprava stoupaje k zahrádkám na návrší Koudelovec. Po obou stranách cesty na nás jukali dřevění malovaní skřítci i jejich domečky. Pěkné zejména pro našeho vnuka Matěje, který zuřivě fotil. Namísto návratu po červeně značené trase, která je dlouhá a vede po rušné silnici třetí třidy, jsme se rozhodli pokračovat zkratkou po cestě a pěšině kolem trati a strážního domku. Za domkem jsme kousek pokračovali po okraji železničního náspu a po železničním mostě přes silnici 1. třídy č. 19 vedle Harfového mostu. Sotva přešel poslední, projel po trati od Milevska vojenský transport a zuřivě na nás troubil. U lávky přes trať jsme krátce posvačili, zatímco vedoucí hledal u nedaleké vodárny geokeš. Dál už jsme pokračovali po červeně značené trase podél trati a po nábřeží nádrže Jordán až autobusovému nádraží. Zde jsme se rozešli do nedalekých restaurací, každý dle chuti. Sešli jsme se před odjezdem vlaku a expresem v 13.11 hod. tentokrát bez zpoždění společně dojeli domů. 

10 turistů včetně vedoucího (z toho jeden vnuk) ušlo 6 km. Bylo polojasno, naštěstí nepršelo.

Vedl  Ing. Jiří Peltan 

Dny Evropského dědictví Praha sobota 17. 9. 2022

 

Přemožitelé času "Architekt Pavel Janák – 140 let od narozen

V sobotu 12. března 2022 jsem vedl turistickou vycházku z cyklu í".

Sešli jsme se v hale nádraží ČD a rychlíkem č. IC 538 Jižní expres v 7.57 hod. dojeli do Tábora, přestoupili na osobní vlak a tím dojeli do Pelhřimova.

Od nádraží jsme se vydali ulicemi Nádražní, Za náspem a mezi garážemi ke žlutě značené pěší trase. Po ní jsme pokračovali okrajem zahrádkářské osady, po pláži koupaliště rybníka Stráž a zvolna stoupali mezi poli a loukami ke kostelu sv. Jana Křtitele ve Starém Pelhřimově. Kostel jsme obešli dokola a po modře značené pěší trase sestupovali údolím k panelákům na okraji Pelhřimova. Od Strachovských rybníků jsme mezi paneláky došli ke kubistické vile Jana Drechsera od architekta Pavla Janáka. Odtud jsme pokračovali do historického centra, kde jsme si prohlédli další kubistický Fárův dům od Pavla  Janáka, děkanský kostel sv. Bartoloměje, zámek Říčanských a četné domy městské památkové rezervace na historickém náměstí, známém ze seriálu Návštěvníci.  Restauraci Střepina v areálu pivovaru Poutník jsme chvilku hledali, ale oběd za přiměřenou cenu byl výborný. Cestou zpět na nádraží jsme si ještě prohlédli kalvárii sv. Kříž, rondokubistické gymnázium a osmibokou barokní kapli P. Marie Sedmibolestné se dvěma věžemi. Na vlak jsme čekali více jak hodinu a cestu motorákem nám „zpestřila“ zdravotní indispozice strojvedoucího se zastávkami „na mezi“.   

20 turistů včetně vedoucího ušlo 9 km. Bylo polojasno a na výše položených pláních vál silný ledový vítr. Naštěstí nepršelo.

 Zprávu podává: Ing. Jiří Peltan  České Budějovice 23. března 2022

 

Ve středu 23. února 2022 jsem vedl turistickou vycházku z cyklu